Jaký je život na intru?

13. ledna 2015 v 18:15 | Honey |  Intr
Strašně moc jsem tady asi před 3 lety psala, jak se chystám tady vypisovat své pocity z intru. V té době jsem se na něj chystala, dneska je internát už třetím rokem součástí mého života.

Protože jsem já sama nevěděla, co od něj čekat, rozhodla jsem se vám tady vypsat co takové bydlení na intru obnáší...


SAMOSTATNOST: Bye bye PAPAHOTEL oder MAMAHOTEL

Přiznejme si - jsme prostě zvyklí, že když se nám doma vyskytne nějaký problém, pořád tady existuje někdo, kdo nám ho pomůže vyřešit. Pořád je tady někdo, kdo se stará o tom, abychom měli čisté oblečení, navařeno, v ledničce aby nechybělo jídlo a v koupelně abychom měli dostatek zubní pasty.

S tím je po příchodu na internát konec. Když v průběhu týdne potřebujete jít něco zařídit třeba na poštu, ke kadeřníkovi, na úřady, do nemocnice, jste na to sami - maximálně s kámošem, kterého si na intru najedete. Není tady nikdo, kdo by s váma chodil a radil vám kde co a jak. Faktem je, že každý internát má vychovatele, což by pro vás mělo být něco mezi rodiči a kamarády, jenže například na našem intru je ubytovaných 100 děcek. Nelze se prostě věnovat pořád všem.

KROUHNUTÍ VÍKENDU

Na internát je samozřejmě potřeba taky přijet. Jezdí se buď v neděli večer nebo v pondělí ráno - podle domluvy s vychovatelkama a především podle spojů. Ježdění v neděli vás sice připraví o víkend, zato vám neubere spánek. Pokud vám vyučování nezačíná jindy než v 8 a vy jste z daleka, pondělní dojíždění pro vás může být zabiják. S mojí spolubydlící bychom vám o tom mohly vyprávět, respektive... možná by stačila dokumentace toho, jak vypadá naše pondělní odpoledne.

UČENÍ

Pokud máte nějakou práci do školy, program internátu s tím samozřejmě počítá. Každý den bývá studíjni doba - tzn. většinou hodina, hodina a půl, kdy se počítá s tím, že je student přítomen na pokoji a věnuje tuto dobu právě učení. Co děláte ve skutečnosti je však na vás. Vaše známky - váš problém. Faktem je, že pokud natrefíte na hlučné a aktivní spolubydlící, může se stát, že vám učení do hlavy moc nepoleze.

JÍDLO

Co se týče jídla, na intru jsou většinou zařízeny snídaně, obědy i večeře. Pokud nebydlíte na intru, který má smlouvu se školou, kde se učí budoucí personál hotelu Pupp, ušetřím vám zklamání. Raději nepomýšlejte na omelety, ovocné a zeleninové saláty, tousty a podobné věci. Obvykle se snídaní myslí rohlík/chleba se sýrem a zeleninou (rajčata, papriky...) + čaj. Náš intr nám dopřává trochu komfort a na snídani si většinou můžete vybrat z pomazánky, taveného sýrz, másla, marmelády a kousků zeleniny - je na vás, co si dáte. Kromě čajů naše jídelna pak podává taky černou nebo bílou kávou, mlékem a taky kakaem!!! <3

Jako vegetariánka jsem měla strach z obědů a večeří. Naštěstí se v našem jídelníčku na každý den nachází výběr ze dvou obědů: většinou bezmasý a masitý pokrm. Většina internátů dává svým ubytovaným také možnost vlastního vaření a disponují kuchyňkou. To občas taky není k zahození.

POČET SPOLUBYDLÍCÍCH, KOUPELNY...

Vzhledem k tomu, že naše škola není státní, máme trochu větší komfort - dva pokoje po třech lidech, které jsou spojeny koupelnou. Později má pak každý pokoj svou koupelnu - jedeme na patra. Většinou však bývá jedna společná umývárna (zvlášť pro kluky a zvlášť pro holky) a toalety, které jsou na každém patře.

Pokud se týká počtu spolubydlících, opět je to různé. Většinou se bydlí po třech lidech, na druhou stranu, někdy se "poštěstí" a někdo přechod na intr nezvládne = bydlíte třeba po dvou. Dá se bydlet taky po 4, ale samozřejmě tomu musí být uzpůsobena velikost pokoje. Moje kamarádka mi říkala, že když na intru bydlela její máma, bydlely po 14. Tak to už je snad hudbou minulosti... :))

Tolik k věcem, které se mi honily hlavou, když jsem měla před odchodem na intr. Faktem je, že někteří lidi prostě odloučení od rodiny nezvládnou. Neznám člověka, který by první noc na intru neplakal nebo nebyl smutný. Přechod od rodiny prostě bývá těžký a někdo si jednoduše zvykne - bere za výhodu, že když je dusno doma, vypadne pryč a nic víc se ho netýká - a jiný si naopak potvrdí, že je na rodině závislý. Pokud byste na tento článek natrefili a měli nějaké dotazy, klidně je napište do komentářů... :)

PS: Svoje názory taky :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iris Iris | E-mail | Web | 14. ledna 2015 v 19:55 | Reagovat

zkusila jsem, nezvládla jsem....pro někoho to má určitě výhody, ale já to nedala

2 Míša Míša | E-mail | 18. července 2015 v 16:57 | Reagovat

Ahoj :) teď po prázdninách 30.8. to čeká mě..Jdu na intr..celou dobu se mi honí hlavou-Koho dostanu jako spolubydlící? Bude v pohodě? Budeme mít dobrý kolektiv? atd.. Jak píšeš,že někteří to zvládnout nemusí,jakože bez rodičů,tak si myslím že v tomhle mam 1 výhodu a tou je,že chodím na skauta kde jezdíme na výpravy a hlavně tábory (17 dnů) ,takže jsem tak nějak zvyklá být bez rodičů.. :)

3 Sam Sam | E-mail | 13. srpna 2015 v 8:19 | Reagovat

Hele,musí se z intru odjíždět každej víkend domů ? Nejde to třeba jen jednou nebo dvakrát za měsíc ???

4 BenyD BenyD | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:01 | Reagovat

I found this page on 14th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama